Ahoj, fanoušci.

Hala a hotel. To jsou dvě místa, kde při reprezentačních akcích trávíme nejvíc času. Jak nám to jde na hřišti, to teď můžete sledovat v televizi.

Ale jak to vypadá na hotelu?

Na pokoji jsem s Milanem Tomašíkem. Už je to tak dané historicky. Pokud jsme oba nominovaní, bydlíme spolu.

Nebudu nic skrývat. Jo, jsem bordelář. Vlastně my oba s Milanem. Ale já větší.

Ten režim, který vás nenutí držet pořádek, je dost zrádný. Přijdu na hotel, shodím ze sebe věci z tréninku a nic neřeším. Většinou je to tak, že po půldni se na našem pokoji nedá šlápnout na kus podlahy.

Pamatuju si, jak na mém prvním mistrovství světa 2010 přišli mazáci do našeho pokoje a absolutně nechápali, jak můžeme žít v takovém bordelu. Dost koukali.

Milan v tomhle s postupem let zabral, v Rize jeho polovinu pokoje skoro nepoznávám. Ale se mnou je to pořád stejné.

I uklízečky na hotelu brzy chápou, že je čeká těžká práce. Většinou se soustředí na to hlavní. Ustelou postel, vymění ručníky, ale do větších akcí se radši nepouštějí, protože by tam musely strávit hrozného času.

A jak je to s volným časem?

Na většině reprezentačních akcí ho moc není, protože zápasy jdou v rychlém sledu. Kvalifikace mistrovství světa a samotný šampionát jsou trochu výjimkou.

Ještě z vysokoškolských časů, kdy zbývalo víc volna, mám slušnou výbavu na poker - zelené plátno, žetony a plastové karty, se kterými se hraje v opravdových kasinech.

V úterý večer před odletem do Rigy mě ještě Tomáš Sýkora pobízel, ať tuhle výbavičku určitě zabalím s sebou.

Doma v ložnici pod postelí se na ni spíš práší, zato v Rize jsme hned první večer po společné poradě zasedli ke stolu. Výhra putovala směr Warberg do kapsy Toma Ondruška. Ale třeba ještě bude příležitost to změnit. 

Jan Jelínek

PRVNÍ DÍL: Blog Made in Bolka: Bouřliváci v Rize

DRUHÝ DÍL: Blog Made in Bolka: Parta v nároďáku

TŘETÍ DÍL: Blog Made in Bolka: Proti Švédsku