Ahoj, fanoušci.

Nastává rozhodující víkend na mistrovství. Semifinále a zápasy o medaile. Dva dny, které nám vystaví vysvědčení za celé dva roky, během kterých jsme se na šampionát chystali.

Dost často jsem v minulých dílech blogu zmiňoval mistrovství světa 2010. Ano. Tam jsem byl poprvé a moje zodpovědnost byla jiná. Teď je pro mě jako kapitána větší.

Na druhou stranu, není to klišé, když řeknu, že jádro našeho týmu je spolu delší dobu a máme dobré vztahy. Nemyslím si, že režim v kolektivu nějak výrazně ovlivňuje, kdo má na ruce pásku.

Jinými slovy, kdybych nebyl kapitánem a pásku měl třeba Matěj Jendrišák, myslím, že fungování týmu by bylo podobné. Známe se dlouho a víme, co od sebe čekat. V týmu je dost přirozených lídrů s dobrým charakterem.

Platí to i ve vztahu k trenérovi. Když chce něco řešit, nejde jen za mnou, ale zavolá si nás víc.

Teď nás čekají zápasy o medaili. Vnímáme, že naše role na mistrovství světa je jiná než u vyspělejších kolektivních sportů.

Dám příklad. Když se fotbalisté dostanou třeba na Euro, jakýkoliv postup ze skupiny je vlastně úspěch. Nikdo nečeká, že se bude hrát o nejvyšší příčky.

Florbal funguje jinak. 

Medaile je úspěch a to pod ní - s ohledem na konkurenci - neúspěch. Špička se rozšiřuje pomalu. Ale nijak nás to nerozptyluje. O medaili zabojujeme. Držte nám palce.

Jan Jelínek

PRVNÍ DÍL: Blog Made in Bolka: Bouřliváci v Rize

DRUHÝ DÍL: Blog Made in Bolka: Parta v nároďáku

TŘETÍ DÍL: Blog Made in Bolka: Proti Švédsku

ČTVRTÝ DÍL: Blog Made in Bolka: Jak žijeme na MS