Být Curney o trochu chamtivější, už mohlo být na těchto řádcích napsáno: Curney vyrovnal Schneidera. Vždyť v závěru běžel proti prázdné brněnské bráně, ale na rekord v tu chvíli nemyslel. “Asi jsem mohl střílet. Možná bych toho góla dal, ale věděl jsem, že Naty (Jan Natov) je v lepší pozici. Tak jsem mu nahrál,” povídá.

Ovšem, není důvod rvát se o rekord za každou cenu. Není otázkou, jestli padne. Ale kdy. “Jsem trpělivý. Vím, že to překonám. Třeba hned v nejbližším zápase,” uvažuje Curney. Příště jede Boleslav do Liberce. I tam může mít rekord zajímavou symboliku. Padl by svátečního 28. října, na Den vzniku Československa.

Ale nepředbíhejme. Teď ještě Mladou Boleslav těší vítězství 7:3 z Brna. Tedy z místa, kde to nikdy není lehké. “Věřil jsem, že vyhrajeme. Přišlo mi během zápasu, že jsme lepší. Nevyhrát tu, bral bych to jako ztrátu,” říká upřímný Curney.

Rozhodnout však podle něj měla Mladá Boleslav dřív. “Škoda, že jsme na začátku neproměnili pár šancí. Pak je to boj až do konce,” míní Curney. Budoucí rekordman...