Nebývá zvykem, že jdete na poslední boleslavský nájezd právě vy. Proč tentokrát?

To, že jsem jel jako pátý, hodně zapříčinilo to, že se mi zápas vůbec nedařil. Cítil jsem, že se před nájezdy potřebuju uklidnit a podívat se, jak se brněnský gólman chová. Popravdě? Neměl jsem na nájezd zrovna největší sebevědomí. Byl jsem rád, že jsem si mohl odpočinout a podívat na pár nájezdů, než přijde řada na mě.

A pak jste zakončil hodně ležérně.

Možná to vypadalo ležérně, ale spíš to bylo tak, že jsem nechtěl nic moc vymýšlet. Snažil jsem se gólmana trochu rozhodit a udělat tohle. Trefil jsem prázdný prostor, což je při nájezdech vždycky důležité. Byl jsem rád, že jsem ten zápas neprohrál.

Tím narážíte na vlastní chybu před druhým brněnským gólem. Cítil jste pak o to větší zodpovědnost?

Musím říct, že jsem se tím zápasem psychicky protrápil. Možná až zbytečně moc. Byla to taková ta chyba, která je vidět na dvacet kilometrů daleko a byla hned potrestaná. S tím vědomím se pak nehraje moc dobře. Bylo to vidět i v dalším průběhu zápasu, nebyl jsem moc v pohodě, ale hrozně moc jsem chtěl, abychom to zvládli. Nechtěl jsem po zápase přijít na večeři a cítit se jako ten, kdo to klukům zkazil.

Proč jsou semifinálová utkání tak shodně vyrovnaná?

Zatím můžeme být rádi, že zvládáme koncovky. Ale vstupy do utkání nemáme dobré, potřebovali bychom se nějakým gólem na začátku chytit, aby někdy byl zápas taky v náš prospěch hned od úvodu. Myslím si, že Brno bylo po našich dvou domácích zápasech dobře připravené. Bylo vidět, že se z ních poučili a byli mnohem aktivnější. Chtěli hrát víc dopředu a být aktivnější. Proto pro nás byl zápas těžký, ale potvrdilo se, že si umíme počkat na své příležitosti, proměnit je a vyhrát i takhle těžký zápas.

A čím to je? Dlouholetými semifinálovými zkušenostmi, které Brno nemá?

Nabízí se, že je to o zkušenostech. Zažili jsme hodně play-off, hodně proher v podobně důležitých zápasech a víme, že není potřeba 10 minut před koncem bourat hru. Snažíme se být i v takových chvílích trpěliví. Zatím jsme za to vždycky byli odměnění tím, že šance přišla a my ji využili.

Teď jste krok od Superfinále. Dokážete to nevnímat?

Na Superfinále zatím nemám myšlenky. Vím, že ještě potřebujeme odehrát minimálně jeden zápas a - podle toho, co se bavím s ostatními - stále myslíme na sérii s Brnem. To je hrozně důležité. Stále jsme v semifinále, nikam jsme ještě nepostoupili. Hrozně bych si přál, aby série skončila v neděli, ale klidně to tak být nemusí. Zkrátka potřebujeme ještě jednu výhru.