58_20240812_193718.jpg
57_20240612_150618.jpg
old_896.jpg

Tatran Cup skončil pro elévy bez medaile

Trenér Radim Křenek hodnotil základní skupinu starších žáků jako "skupinu smrti". Obdobně mohou zpětně vnímat tu svou i elévové, ve které na ně čekali loňští vítězové ze Znojma a vždy nepříjemní ústečtí florbalisté. Postup ze skupiny se povedl, v následném klíčovém čtvrtfinále ale našim malým střelcům zvlhl prach. Proto bereme až konečné páté místo. V kontextu ostatních týmů na Tatran Cupu kupodivu naše letošní nejlepší umístění.

Petr Špaček předvedl na turnaji dobré výkony, spolehlivě podržel míček či přihrávkou našel své spoluhráče, přidal i nějaký ten gól. Přestože bylo občas zjevné, že enormně velké pětkové hřiště na Tatranu mu dává pořádně zabrat.

Na úvod turnaje se elévové poměřili s Florbalem Ústí, kteří na turnaje vždy dorazí s dobrým hráčským "materiálem". Což se ve vyrovnaném počátku brzkého ranního zápasu potvrdilo. Když pak ale náš kapitán Patrik Šebek vstřelil úvodní gól zápasu i celého elévského turnaje, Ústí očividně vyklidilo pozice - jak pod tíhou gólového manka, tak zřejmě také trochu ovlivněni pozdním příjezdem na turnaj a rychlým nástupem do zápasu bez pořádné rozcvičky. Světelná tabule po dvou patnáctiminutových poločasech nakonec oznamovala konečné skóre 4:0 ve prospěch technologů. Po čtyřzápasové přestávce byl druhý mač proti Znojmu zápasem dvou zcela odlišných poločasů. V prvním nepustili znojemští naše kličkaře a neběžce téměř k ničemu - výsledné skóre 1:4. Do druhého dějství vstoupili elévové obohaceni o přestávkové trenérovo "upozornění" na rozdíly mezi bezstarostným trojkovým a už trochu serióznějším pětkovým florbalem. Výsledkem pro druhý poločas bylo téměř nepřetržité okupování znojemského pásma, vytrvalý tlak a dobývání soupeřovy brankové pevnosti v čele s jejím šikovným maskovaným ochráncem. Bohužel víc než zkorigovat konečný stav na 2:4 se nepodařilo, přestože dobrých střeleckých příležitostí naši hráči měli plnou káru. Ale na pro ně nezvykle velkém hřišti už jim pro kvalitní gólovou střelu zkrátka chyběly síly po všech těch předchozích dlouhých sprintech, soubojích a úprcích od mantinelů.


Když naši střelci selhávali i v takovýchto vyložených "gólovkách" jako Šimon Čechura na fotce, jen těžko mohli elévové ve čtvrtfinále pomýšlet na postup přes Karlovy Vary.

Následná dlooooooouhatánská několikahodinová pauza naše střelce před čtvrtfinále neprobudila, spíše naopak. Z druhého místa jsme vyhlíželi výběr Karlovarského kraje, suverénního vítěze lehčí sousední skupiny. V podvečerní čas naši kluci sehráli velmi vyrovnané a dramatické utkání, které nabídlo pořádnou porci boleslavských gólových tutovek, ale také řádku slušných příležitostí pro karlovarské. Kdyby byla štěstěna a síla do zakončení na naší straně, brali bychom výhru. Takto jsme se v prvním poločase zmohli pouze na okamžité vyrovnání chvilkového karlovarského vedení, které zajistil agilní a běžecky neúnavný objev letošní sezóny Jakub Šourek. V druhé půli to bylo při všech těch šancích na psychiku o tom, kdo dá vedoucí gól. Což byl soupeř, a i přes náš setrvalý tlak znovu dominoval především soupeřův brankář.


V obou nedělních vítězných zápasech proti týmům Tatranu Střešovice měli elévové důvod ke spoustě radostných úprků směrem ke střídačce, jen jen si plácnout se spoluhráči po vstřeleném gólu.

Škoda, naše medailové ambice rozhodně byly oprávněné, neboť Karlovy Vary nakonec braly bronz a Znojmo dokráčelo až do finále, kde nestačilo na vítěznou Spartu Praha, kterou známe z pěkné řádky vyrovnaných ligových duelů. Dva naše nedělní "tatranské" zápasy o konečné 5. až 8. místo už se svou dramatickou zápletkou nemohly s těmi sobotními zdaleka rovnat. V nedělním ránu jsme se probudili do nalezené střelecké formy, což odnesl neodporující Tatran Střešovice black konečným skóre 13:3 v náš prospěch. Naši znovuzrození střelci konečně mohli být gólově ukojeni. Přesun z haly Tatranu do Unihoc Arény znamenal také možnost shlédnutí mládežnické soutěže v hasičském útoku, jenž se konal na velké travnaté ploše sportovního areálu Na Kotlářce. Ve vedrem schvácené a vydýchané nafukovače pak následoval náš florbalový útok na bránu Tatranu Střešovice red. Přestože naše výhra 6:4 nebudí dojem úplné převahy, v průběhu zápasu muselo být většině přítomných jasné, kdo se bude na jeho konci radovat z výhry a celkové páté příčky. Zcela zaslouženě to byli naši elévové.

Tatran Cup určitě hráčům přinesl cenné zkušenosti s pětkovým florbalem na rozměrově honosném hřišti proti kvalitním soupeřům, trenérům zase přínosné poznatky směrem k nadcházejícímu turnaji, opět v pětkovém florbalu, který náš čeká v polovině června v Brně. Na Open Game sice nepojedeme v našem nejsilnějším složení, na druhou stranu se budeme moci spolehnout na kvalitní hráčskou podporu elévů z Florbalové akademie MB, kteří budou od příští sezóny působit v našich barvách.


Horní řada zleva - Daniel Bruntz, Petr Špaček, Ondřej Hadač, Jakub Šourek, Martin Vacek, Tomáš Volovik, Filip Kohút, Šimon Čechura; prostřední řada zleva - Filip Ráb, Matouš Vítek, Antonin Šimek, Adam Hajný; vpředu klečící brankář Nikolas Sičák.