2016: Gól v nejnevhodnější moment. Byli jsme tak blízko…

Už jsem měl za sebou mistrovství světa ve Finsku, Švýcarsku i Švédsku, čili ve všech zemích, se kterými soupeříme o pozice v TOP4.

Vlastně ani Lotyšsko pro mě nebylo úplně nové. Už jsem tam hrál na mistrovství světa juniorů 2005. Asi vám to nic neřekne - pořadatelská města se jmenovala Cesis a Koceni.

Teď jsme byli v Rize ve velké aréně pro 14 tisíc diváků. O deset let dříve se tam konalo mistrovství světa v hokeji, ze kterého Češi odvezli stříbro a novináři se o tom občas ve svých florbalových článcích zmiňovali…

No, ani my jsme nebyli tak daleko od toho, abychom si zahráli finále.

Ba naopak. Byli jsme tak blízko…

Finové měli v první polovině semifinále převahu, hodně jsme bránili, dobře chytal Souča (Lukáš Souček). V polovině zápasu se obraz hry otočil. Nikdy předtím a nikdy potom jsem nezažil takhle nervózní Finy. Cítili jsme, že je můžeme porazit.

Bylo to 3:3. Poslední minuta třetí třetiny. A Fin Eemeli Salin rozhodl životní trefou v čase 59:53. Nejnevhodnější moment.

Ještě teď mě z toho mrazí v zádech. Nedávno jsem viděl video z toho okamžiku. My měli ještě dvacet vteřin před koncem míček na svých hokejkách… Těch okamžiků, které se daly udělat jinak, bylo hodně. Já byl v tu chvíli na hřišti.

Nemohl jsem uvěřit tomu, že jsme byli tak blízko, abychom si s Finy zahráli o ten rozhodující moment v prodloužení.

V tu chvíli to byla obrovská rána a z té jsme se nedokázali vzchopit ani v boji o bronz. Proti Švýcarům to byl náš nejhorší zápas na mistrovství, určitě se na nás podepsal závěr semifinále. Předtím jsme vždycky měli k postupu do finále docela daleko, takže se nám šlo do zápasu o bronz líp než teď.

I po prohraném utkání o bronz jsme probírali spíš závěr semifinále než mač o třetí místo. V našich hlavách to bylo dlouho.

Blog Milana Tomašíka

První díl: 2010: Bronzová cesta. Brrr! Ať už jsme na hotelu

Druhý díl: 2012: Uvězněni v bublině. Jak jsme tvrdě narazili

Třetí díl: 2014: Jak to zvládnu?