Víkend 23. a 24. listopadu patřil v mládežnických kategoriích družstvům juniorů, starších žáků a elévů. Jak se vedlo týmům Předvýběr.CZ Florbal Mladá Boleslav, si přečtěte v tradičním souhrnu.
V létě 2020 si přijel vyzkoušet florbal do Mladé Boleslavi na tehdy organizovaný Draft Made in Bolka pro talenty z blízkého i vzdálenějšího okolí. Sympatie se protnuly, následovalo stěhování z Náchoda a brzy dvacetiletý brankář Dominik Hanuš tak žije krásný florbalový příběh. Po sezonách v juniorské kategorii, kde byl oporou Bolky, se přesunul k dospělému týmu. Už napočítal několik vyhraných superligových zápasů, vychytanou nulu v pohárové soutěži i čerstvý bronz z Poháru mistrů.
Dominiku, vy jste poprvé do Boleslavi dorazil na Draft Made in Bolka. Jak na své zdejší začátky vzpomínáte?
Byla to zkouška, kam jsem byl pozván. Prvně se mi moc nechtělo, protože jsem v tu dobu měl rozjednaný jiný klub, ale zkusil jsem to a byl to správný krok.
Předvedl jste dobrý výkon?
Myslím si, že se mi to zrovna docela povedlo, takže i díky tomu si mě pak mohla Bolka vzít pod svá křídla.
Už když jste přicházel, jednoznačnou jedničkou superligového týmu byl Lukáš Bauer, se kterým momentálně chytáte. Jaká je vaše spolupráce?
Je to trošku vtipné v tom, že s Lukášem jsem se potkával ještě dříve před Bolkou na letních kempech. On byl takový můj učitel, trenér a teď jsme spolu kolegové, což je úsměvné, ale příjemné.
Jak se na to tvářili doma, když jste oznámil, že chcete a budete chytat za Bolku?
Byli moc šťastní, ale zároveň si uvědomovali, že je to můj odchod od nich ve věku, kdy to pro rodiče není úplně příjemné, ale stalo se a rodiče mi to přejí a podporují mě.
Jak se vypořádáváte s menší porcí zápasů právě oproti juniorským létům?
Je důležité makat co nejvíce na trénincích, a když nemám zápasové vytížení, tak se snažím podávat co nejlepší výkon právě na trénincích.
Zároveň máte v supeligovém týmu velice pěknou bilanci: v každém zápase, kde jste chytal, Bolka vyhrála. Jste takový talisman týmu v bráně?
Úplně nevím, jestli talisman. (usmívá se) Ale jsem moc rád, že můžu klukům pomoct v zápasech, když už jsem v bráně a snažím být oporou. Ale i když jsem na lavičce, tak se to klukům snažím dělat příjemnější na střídačce.
Co rád děláte ve volném čase?
Mám rád hudbu. Hraju na klavír a zpívám si u toho. Jsem z rodiny, kde hudba žije. Sestra hraje v kapele, takže také koncerty a vše s hudbou mám moc rád.
Věnujete se i trénování malých gólmanků, tak je i toto věc, která vás naplňuje?
Je to příjemné pracovat s malými kluky a vidět, jak rostou. Vidět, že moje pomoc je k něčemu dobrá a potřebná.
Rozhovor vedl: Karel Schamberger