Michal Plecitý dlouhé roky úspěšně působil v pražských klubech Black Angels a Tatranu Střešovice. Před sezonou 2023/2024 zamířil do švédské Uppsaly a v tamním klubu Storvreta IBK byl šéftrenérem mládeže, byl také součástí realizačního týmu dorosteneckého týmu a věnoval se rovněž rozvoji talentovaných florbalistů studujících sportovní gymnázium. 

„Čas strávený ve Švédsku mě inspiroval díky diskuzím, argumentům a celkovému působení v prostředí mládežnického florbalu s kolegy, kteří oplývají velkými životními a pracovními zkušenostmi. Současně mě naplňovala práce a rozvoj dovedností s hráči, kteří mají ty nejvyšší ambice a nakukují do kádrů klubů hrajících SSL či Allsvenskan. Zároveň mě zkušenost ze Skandinávie utvrzuje ve směru, kterým v Česku jdeme - tedy rozvoj samostatnosti a předávání zodpovědnosti, což jsou hlavní pilíře, ve kterých vidím největší plusy pro naše florbalové prostředí,“ řekl Michal Plecitý. 

Do Mladé Boleslavi se přesouvá v první polovině května. „Těším se do prostředí mnoha profesionálů a lidí, kteří mají florbal na prvním místě. Právě rozvojové prostředí, které budeme s kolegy nastavovat, budovat a budeme mít možnost společně o tématech diskutovat a vzájemně se obohacovat, pro mne bylo tím nejdůležitějším při mém rozhodování,“ doplnil Plecitý. 

Z jeho angažování je nadšený sportovní manažer Marek Chlumský: „Dlouhodobě jsem přesvědčený o tom, že kvalita trenérů se pozná podle toho, kolik jich získá angažmá v zahraničí. Teď je českých trenérů v zahraničí pouze několik a o to větší uznání by měli mít. Věřím, že v budoucnu budeme schopni vychovávat trenéry pro zahraničí i my, ale nyní mě těší, že jednoho naopak mohu přivítat u nás. Michal se bude věnovat mládeži Bolky a zároveň jsem rád, že ho bude inspirovat i Joonas Naava, kterému bude pomáhat u superligového týmu. Tato synergie je z mého pohledu obzvlášť zajímavá a věřím, že bude mít extrémně pozitivní vliv na náš klub v dlouhodobém horizontu.“ 

---

Michal Plecitý o Švédsku, motivaci i své dvojroli v Bolce

Má za sebou měsíce plné poznání a zkušeností, s výchovou mládeže a výkonnostních florbalistů v elitním klubu Storvreta IBK, což je mimochodem sedminásobný mistr švédské ligy a v sobotním superfinále bude usilovat o obhajobu. Vše, co se Michal Plecitý ve své trenérské kariéře naučil, teď bude předávat na nové adrese v Mladé Boleslavi. 

Začněme náš rozhovor u Storvrety. Jaký byl rok ve Švédsku?

V první řadě bych rád touto cestou ještě jednou poděkoval všem hráčům, hráčkám, trenérům, trenérkám a dalším zúčastněným, se kterými jsem měl možnost právě uplynulou sezonu rozvíjet nejen florbalové prostředí v Uppsale, ale i sám sebe. Speciální poděkování patří Honzovi Volákovi, který mi s adaptací na prostředí ve Švédsku velmi pomohl. Od začátku srpna jsem pracoval na třech úrovních, dvou klubových a jedné ve spojení se sportovními gymnázii ve Švédsku. V pozici šéftrenéra mládeže Storvrety jsem spolupracoval jak se zmíněným Volisem, tak s těmi nejlepšími trenéry, kterými Storvreta oplývá. Mou druhou rolí byla pozice v realizačním týmu dorosteneckého týmu. Celý úvazek uzavírala pozice trenéra v projektu NIU, který byl propojením sportovního gymnázia a námi trenéry a hráči ze Storvrety, se kterými jsme rozvíjeli hráče a hráčky ve věku 16-19 let. Čas strávený ve Švédsku mě inspiroval díky diskuzím, argumentům a celkovému působení v prostředí mládežnického florbalu s kolegy, kteří oplývají velkými životními a pracovními zkušenostmi. Současně mě naplňovala práce a rozvoj dovedností s hráči, kteří mají ty nejvyšší ambice a nakukují do kádrů klubů hrajících SSL či Allsvenskan. Zároveň mě zkušenost ze Skandinávie utvrzuje ve směru, kterým v Česku jdeme - tedy rozvoj samostatnosti a předávání zodpovědnosti, což jsou hlavní pilíře, ve kterých vidím největší plusy pro naše florbalové prostředí.

Proč jste si teď vybral Bolku? Co vás oslovilo a co vás láká? 

Návrat zpět domů v mých úvahách na počátku roku nebyl. Ale v průběhu února se se mnou nejdřív spojil Marek Chlumský, se kterým jsme v kontaktu takřka od počátku našich florbalových kariér a mne vždy lákalo s ním spolupracovat, rozvíjet se a inspirovat. Dalším krokem bylo propojení se s Joonasem, se kterým jsme v průběhu února trávili značné množství času u videohovorů tak, abychom si dokázali co nejlépe popsat očekávání, prostředí a především jeden druhého. Nejvýznamnější výhodu Bolky vnímám právě v množství profesionálů a lidí, kteří mají florbal na první místě. Právě rozvojové prostředí, které budeme s kolegy nastavovat, budovat a budeme mít možnost společně o tématech diskutovat a vzájemně se obohacovat, pro mne bylo tím nejdůležitějším při mém rozhodování.

Čeká vás dvojrole: působení u superligového týmu coby asistent a také hlavní kouč mladších žáků. Jak to k sobě pasuje? 

Velmi se těším právě na toto propojení trenérských rolí. Věřím, že rozvoj dovedností a osobností skýtá určité kroky, které nelze přeskočit a otevřený přístup s upřímným dialogem je klíčem k rozvoji na každé věkové úrovni. Již zmíněná dvojrole pro mě osobně znamená, že se budu moci primárně soustředit na trénování, vkládat ještě větší penzum času do příprav, hovorů s hráči, naslouchání jejich názorům a tvorbě samotného tréninkového procesu.

V čem chcete oběma kategoriím nejvíc prospět? 

Začnu rolí asistenta u superligového tomu: bude to pro mne především o doplnění silných a slabých stránek realizačního týmu. Mou předností je tvoření emočních vazeb jak k činnosti, tak ke konkrétním hráčům. Současně si uvědomuji, že Bolka má nejvyšší ambice a cíle, k jejichž naplnění budeme stoupat společně. Rád bych sdílel nabyté zkušenosti v oblasti procesu učení se novým věcem a pilování již osvojených principů a návyků. 

Role hlavního trenéra u žákovské kategorie pro mne nebude žádnou neznámou. V návaznosti na zmiňované hovory nejen s Markem, Joonasem, ale i Tomášem Pacákem, Petrem Novotným nebo třeba Mírou Vybíralem, bude hlavním cílem již zmiňovaný rozvoj, a to na všech úrovních. Nastavování herního prostředí, ve kterém se každý mladý „modrák“ rozvíjí dle svých potřeb a možností, je pro mne motivací. Těším se na první setkání jak s dětmi, tak rodiči našich budoucích tahounů. Pokud bych měl však vypíchnout jednu konkrétní věc, se kterou budeme chtít začít, tak to bude nastavení skupinové a týmové dynamiky.

Máte za sebou dlouhé roky v Black Angels i Tatranu. Těšíte se zase na soupeření v Česku? 

Jak jsem zmiňoval v úvodu, před pár měsíci jsem si návrat zpět domů příliš nedovedl představit. V tuto chvíli se však s každým dalším dnem těším na aplikování načerpaných poznatků ze Skandinávie a ještě větší ukotvení našich českých principů, ve kterých jsme před Seveřany daleko vepředu. Na soupeření jako takové s kamarády-trenéry jsem doposud příliš nepomyslel. Očekávám, že to bude peprné a vzájemná utkání budou o to zajímavější a emotivnější. Ve finále jsem však přesvědčený, že z pozice trenérů a bývalých spoluhráčů jsme profíci, kteří si dokážou udržet nadhled a zůstáváme i nadále přáteli. 

Kdy vás uvidíme poprvé na trénincích v Bolce? 

To je otázka, kterou bych mohl vzhledem ke způsobu transportu ze Švédska rozepsat do spousty odstavců. Jelikož jsem tu se svou čtyřnohou psinou, čeká nás dvacetihodinový přesun autem. Naštěstí mě podpořila přítelkyně Míša, a tak zvládneme přejezd na jeden „zátah“. Vzhledem k tomuto náročnému přesunu jsme se domluvili s kolegy, že první květnový týden bude ve znamení adaptace a poznávání Mladé Boleslavi. Od druhého týdne v květnu se začnu potkávat se členy klubu a naplno upínat své síly k novému angažmá.