Matěji, vaše působení v Bolce začalo juniorským světovým titulem. Vzpomínáte na tyhle momenty rád? 

Rozhodně, byl to pro mě jeden z největších florbalových zážitků. Hrát na mistrovství světa, navíc v domácí aréně, kam na finále přišlo přes dva tisíce lidí, je něco nezapomenutelného. Navíc jsem tam byl se skvělou partou lidí, která si šla za společným cílem. Vzpomínám na to velmi často. Vždycky, když se nedaří, rád si pustím sestřih nebo celé zápasy a to mi dodá další motivaci tvrdě pracovat.

Mezitím už jste si zvykal na nový klub. Jak jste do Bolky zapadl? 

Vím o sobě, že je to se mnou mnohdy trochu složitější co se týče navazování komunikace a podobně, snažím se na tom pracovat, ale má to své mouchy. I přesto jsem cítil, že se mi podařilo do týmu zapadnout poměrně rychle. Poznal jsem v Bolce zajímavé lidi, poznal jsem hodně kamarádů, se kterými budu rád udržovat kontakt i nadále. 

Jedním z památných a rozhodně důležitých je váš gól v Superfinále 2022. Jaké to bylo rozjásat O2 arenu?

Fantastické! Pro mě osobně to bylo velké zadostiučinění za těžké časy a překážky, které jsem musel během své celé kariéry překonat. Vždycky byl můj sen hrát v O2 areně o titul. Díky Bolce za příležitost si tento sen splnit.

Ta sezona skončila mistrovským titulem. Úkol splněn? Berete to tak? Jak jste si tu euforii užíval? 

Bolka je tým, který má vždy ty nejvyšší cíle, takže bych to spíše nazval, že byl cíl splněn. Jsem zastánce toho názoru, že vítězství a tituly se nikdy nesmí brát jako samozřejmost a povinnost. Za každým velkým vítězstvím je hromada tvrdé práce a společné dřiny, bez ní by to nikdy nešlo. Euforie byla skvělá - hlavně díky tomu, že každý z nás věděl, že jsme do toho museli dát maximum a že ta cesta nebyla lehká. O to to bylo celé hodnotnější a silnější.

Celkově, co vám Bolka dala? Jak tu dvouletku hodnotíte? 

Tak jako v každém angažmá a životní kapitole, byly velmi světlé, ale i temnější momenty. Ostatně, to je život. Celkově ty dva roky byly náročné z toho pohledu, že jsem zažil nástup na vysokou školu, osamostatnění se, změnu prostředí. Cítím na sobě, že jsem se hodně posunul jako člověk. Zvládání těžkých situací, dospělý život, úplně jiné fungování a podobně. Celkově bych řekl, že jsem v Bolce našel to, za čím jsem do klubu šel - především profesionální kolektiv, který je založený na tvrdé dřině a cestě ke společnému cíli.

Celou tu dobu jste také působil jako trenér mládeže. Před pár týdny jste byl u toho, když dorost získal stříbrné medaile na MČR. Hezká tečka, že?

Ohromně siný zážitek. Jeden z nejsilnějších a nejkrásnějších trenérských momentů, které jsem zažil. Nevím, jestli to na mně bylo poznat, ale vnitřně mě to emočně ohromně dojalo. Měl jsem na krajíčku, to přiznávám. Rád bych tady zmínil obrovskou proměnu celého týmu. Když si vzpomenu, jak jsme fungovali na začátku sezony a jaký tým přijel na závěrečný turnaj. To bylo úplně jiné kafe. Jsem na kluky pyšný, jakým způsobem zvládli vysoké nároky celého realizáku. Jsem přesvědčený, že díky tomu jsme uspěli. Velký dík patří také celému realizačnímu týmu v čele s Kubou Bínou, který jako hlavní trenér odvedl skvělou práci i v managementu ostatních trenérů. Doufám, že to pro kluky bude další motivace tvrdě pracovat a jít si za svým snem.

Teď přichází čas, kdy si zkusíte zahraniční angažmá. Co vás do ciziny táhne? 

Zahraniční angažmá byl vždycky můj sen. Už jako malý kluk jsem všude říkal, že chci jednou hrát v zahraničí. Je to tady a já se musím dobře připravit tak, abych mohl vydat ze sebe to nejlepší. Těším se, že potkám nové lidi a zažiju nové věci. Chci poděkovat celé organizaci Bolky, spoluhráčům a fanouškům. Budu klubu držet palce v nadcházející sezoně - nejen v lize, ale i v mládežnických kategoriích.