První část s Ondřejem Vaňkem

Jak jste si vedli v porovnání s jinými zahraničními týmy?

Sehráli jsme šest zápasů se švédskými týmy, čtyřikrát jsme zvítězili. Na Clasic z okolí Kalmaru jsme nestačili, ale ostatní týmy jsme dokázali přehrávat. Utkání s Färjestadenem a Malmö jsme otočili z nepříznivého stavu, proti Karlskrone jsme k tomu měli blízko. Tyto zápasy se na turnaji nejvíce povedly.

V čem jsou hlavní rozdíly florbalu u nás a právě ve Švédsku?

Všechny zápasy s domácími celky měly podobné rysy, Švedové byli v průměru běhavější a silnější. Bylo to dáno trochu tím, že jsme jeli spíše s mladším týmem, ale fyzická zdatnost Švédů byla na hřišti znát. Museli jsme se přizpůsobit tvrdší hře, stálo nás to nějaké ty slzičky.
Naopak v dovednostech a práci s míčkem jsme byli většinou lepší my. Překvapilo nás, že na turnaji nepískali rozhodčí nebezpečné vysoké došvihy holí - většina Švédů měla ochranné brýle.

Jak vnímaly turnaj děti?

Děti byly nadšené od samého začátku, braly to jako velkou věc. Na každý zápas jsme se moc těšili, motivovat jsme nikoho nemuseli, naopak. Zápasy jsme prožívali naplno, těšilo nás sledovat tolik radosti po gólech a výhrách. Kluci byli fajn i mimo hřiště, podnikli jsme dva výlety do Kalmaru, nálada byla výborná, užili jsme si to i po této stránce.

Byl to nejlépe zorganizovaný turnaj, na kterém si kdy byl?

Asi ano. Martin Forman, který je s FBC Kalmarsund profesně spjatý, odvedl výbornou práci. Po celý turnaj s námi komunikoval a snažil se všem týmům vyjít vstříc. Organizačně jsme neměli nejmenší problém, pro běžné starosti byl vždy po ruce někdo z dobrovolníků.
Oceňuji také přítomnost profesionálního zdravotníka, na místě byl Vojtěch Typl, dvakrát nám pomohl. Tímto mu ještě jednou děkujeme.

S čím jste na turnaj jeli? 

Chtěli jsme si to především v klidu užít, nejen florbalově. Jsem moc rád, že naše vedení zvolilo tento turnaj, Kalmar je velmi pěkné a příjemné město, s nádherným hradem a krásným historickým centrem. Turnaj měl úžasnou atmosféru a celkově předčil naše očekávání.

Jak probíhala komunikace dětí s protihráči, nebo s rozhodčím?

S rozhodčími jsme se domluvili, že vedle obvyklých gest po zapískání přidají i angličtinu, aby naši borci pochopili, že se ji ve škole neučí nadarmo. Sem tam byli schopní prohodit něco anglicky i s hráči. Pokud šlo o zakoupení zmrzliny nebo suvenýrů, schopnost dorozumět se rychle rostla. Děkuji Robertu Šmolovi za skvělou spolupráci a Tadeáši Chroustovi za pomoc se zorganizováním účasti. 

Druhá část s Robertem Šmolem

Při cestě autobusem vám prý vypadlo kolo, co se stalo a jak vás to ovlivnilo?

Situace to byla opravdu nepříjemná, ale hned jsme si s Ondrou ověřili, že jsme sehraný tým. Zatímco jsem zajišťoval, aby na vše dohlédla dálniční policie, Ondra vyřešil přesun dětí na bezpečné místo. Po necelé hodince jsme pokračovali dále, společně s Bohemkou a Pantery, dodatečně děkujeme těmto týmům za pomoc.

Jak jste turnajem postupovali?

Turnaj měl z mého pohledu pohádkový průběh. Přijeli jsme s velmi dobrou sestavou, a přestože jsme hráli proti zhruba o rok starším a vyspělejším Švédům, tak jsme předvedli skvělé týmové výkony. Hned první den jsme se potkali s domácím Kalmarem a zasloužená výhra nás velmi povzbudila. V dalším zápase jsme dokázali otočit nepříznivý stav z 0:2 na 4:3, v závěru nás luxusně podržel nás brankář Marek Nezbeda. Další den jsme nejprve podlehli opravdu dobře hrajícímu Clasicu, ale hned odpoledne jsme přehráli tým z Chodova. Poslední den jsme nejprve těsně podlehli týmu z Karslkrony 4:5 a následně v posledním zápase jsme předvedli nejlepší výkon a opět se nám podařilo zápas s favorizovaným Malmö otočit v náš prospěch.

Jaký byl Kalmarsund jako město? 

Kalmar je velmi pěkné historické město na pobřeží, zhruba stejně veliké, jako je Mladá Boleslav. Sice nás přivítal silnějším větrem, ale vesměs všechny dny svítilo sluníčko a pršelo jen sporadicky. Mezi zápasy jsme vyráželi objevovat jak místní zámek, tak parky, historické centrum, univerzitu nebo přístaviště lodí či výhledy na moře. Jednu věc Kalmaru určitě můžeme závidět, a to je výborné vybavení pro sportování. Sport je ve Švédsku do patnácti let zdarma a moderní halu jsme našli téměř na každém rohu. Zvlášť krásná je SBB Arena, kde se nachází jak kryté atletické centrum, tak luxusní vrcholová hala pro házenou a florbal, včetně perfektního zázemí pro diváky.

Švédsko je kolébkou florbalu. Projevilo se to? 

Přišlo mi, že pro Švédy je florbal jeden z běžných sportů, kterému se děti věnují. Haly byly opravdu perfektní, dobré zázemí, velmi kvalitní povrchy apod.  Z atmosféry si pamatuji hlavně nefalšovaný respekt k soupeřům a skvělé fair play fandění všech rodičů. Téměř po každém zápase jsme dali fotografii se soupeřem a předali jsme si pár poznatků mezi trenéry.

Museli jste nějak přizpůsobit taktiku severskému stylu hry?

S Ondrou jsme si již dávno před turnajem řekli, že nehledě na výsledek si chceme hlavně celý turnaj pořádně užít a tento směr se nám dařilo velmi dobře plnit. Děti jsme se neustále snažili povzbuzovat k maximálnímu zapojení, nešetřili jsme chválou a individuální chyby jsme nehodnotili. Sestavu jsme stavěli společně a spíše jemně ladili pro další zápasy. Pro poslední utkání jsme zkusili trochu zaexperimentovat a vyzkoušet nové věci a perfektně to vyšlo. Věděli jsme, že abychom uspěli, musí děti velmi běhat a hrát týmově s individuálním zakončením. Děti to vše zvládly skvěle, velké hřiště, běhavé Švédy i souboje jeden na jednoho.

Jak to brali kluci? Věděli, kam jedou? Byli namotivovaní? Nebáli se?

Celý turnaj jsme odehráli v naprosté pohodě, děti chtěly hrát a na každý zápas se těšily. Dobrou atmosféru jsme vylepšovali procházkami ve městě, zmrzlinou a dalšími společnými aktivitami.

Co oslavy? Jak probíhaly?

Tak určitě. Slavit umíme úplně stejně jako náš superligový tým. (usmívá se) Závěrem bych chtěl poděkovat i naší fanouškovské základně, kdy nás někteří rodiče doprovázeli autobusem, další přiletěli a zbytek nás podporoval vzdáleně přes WhatsApp skupinu a on-line přenosy. Opravdu parádní zážitek.

Rozhovory vedl: Karel Schamberger