Předně, můžete popsat, co ve vašem případě znamená Cobbův syndrom a v čem vás omezuje?

Jde o vzácné vrozené nedědičné onemocnění, kdy na těle vznikají viditelné angiomy (malé benigní nádory tvořené drobnými krevními či mízními cévami). V důsledku dochází ke špatnému okysličení tkáně a zároveň k přetěžování stěny vény, která není na takový tlak arteriální krve stavěná. V důsledku tohoto onemocnění může docházet k neurologickým deficitům nebo dokonce k paralýze. Celosvětově se o tomto onemocnění moc neví. V letošním srpnu je to 11 let, co jsem na vozíku.

Nemyslím si, že by mě vozík, nebo mé onemocnění nějak omezoval, naopak, přineslo mi to mnoho nových zkušeností a větší nadhled na můj život. Jako každá věc má svůj klad i zápor, tak i život na vozíku vám přinese nějaké pozitivní věci do života. Řekla bych, že mi vozík pomáhá dívat se na některé problémy z jiného úhlu pohledu, neberu ho jako překážku.

V září jste se na Facebook napsala příspěvek, který teď má skoro dva a půl tisíce sdílení. Potěšil vás zájem veřejnosti?

Určitě mě nepopsatelně moc potěšil. Ať už mě lidé podpořili finanční částkou, nebo pozitivními a hezkými komentáři. Takže pokud si někdo čte i tento rozhovor, tak všem posílám jedno veliké DÍK!!!

Díky finanční podpoře už jste byla od konce října na jednoměsíčním rehabilitačním pobytu. Kolik takový pobyt stojí a jak vám pomáhá?

Pobyt na neurorehabilitační klinice mi velmi pomohl. Konečně se po iks letech podařilo natáhnout zkrácené šlachy. Toto se bohužel nikde do této doby nepovedlo. Každopádně stále nemám vyhráno. Rehabilitace a sen postavit se opět na nohy je na hodně dlouhou dobu. Teď momentálně řeším, co bude dál, jak zafinancovat další rehabilitaci, aby se to nevrátilo. Zlepšení jde velice pomalu, ale zhoršení jde lusknutím prstu. Čtyřtýdenní rehabilitace v tomto zařízení mě vyšla na 95 200 korun.

Jste velká bojovnice, sama sportujete. Viděl jsem fotky s koulí, s oštěpem, s diskem. S čím vám to jde nejlépe?

Děkuji. Asi bych začala diskem - to mi jde podle světových výsledků nejlépe a i mě to nejvíce baví. Možná to je také tím, že to ze všech těch tří disciplín letí nejdále. Oštěp dělám "rekreačně", nemám v něm nejhorší výsledky, občas to v něm dotáhnu na nějaký ten kov, ale s diskem se to srovnávat nedá. Kouli už nedělám. Koule je jak silově, tak dynamicky, tak technikou neskutečně náročná. Měla jsem potom problémy s ramenem.

Radil vám i Jan Železný, že? Jaké to setkání s ním pro vás bylo?

S Honzou jsme trénovali na mistrovství světa juniorů v roce 2015, kdy mě pak byl i podpořit na těchto závodech. Dal mi pár rad, které jsem pak i nadále na atletickém stadionu uplatnila. Setkání s Honzou bylo neskutečným zážitkem. Zapíchali jsme pár oštěpů do země, popovídali jsme si o technice, o nějakých nápadech, co by bylo lepší na delší vzdálenost, ale hlavně jsme se nasmáli.

Co považujete za svůj dosavadní vrchol atletické kariéry?

Za čtyři roky, co dělám atletiku, jsem nasbírala nespočet medailí. Na mistrovství světa juniorů jsem získala dohromady šest medailí. Na mistrovství světa v roce 2017 jsem obsadila šesté místo v hodu diskem. A největší vrchol atletické kariéry je z letošního roku, kde jsme měli mistrovství Evropy v Berlíně a tam jsem obsadila třetí místo v hodu diskem.

A co další atletické plány?

V příštím roce se hned v únoru chystám na světový pohár do Dubaje, kde je i v listopadu mistrovství světa, dále je světový pohár v Chorvatsku, Paříži a Berlíně, kterých mám v plánu se též zúčastnit.

Váš brácha David prošel mládeží Technology Florbal Mladá Boleslav, chvíli trénoval také děti, teď hraje za partnerskou Florbalovou akademii Mladá Boleslav. Fandíte si navzájem?

Určitě, můj brácha je takový "talent" na sporty - na co sáhne, čeho se zúčastní, to mu jde. Dalo by se říct, že každý už žijeme trošku odděleně, skoro se nevídáme, oba dva pracujeme, sportujeme, bydlíme jinde, ale přesto všechno si najdeme nějaký ten čas, abychom se podpořili na nějakých závodech.

Teď probíhá charitativní aukce mistrovských dresů Technology Florbal Mladá Boleslav právě na vaši podporu. Máte nějakého oblíbeného boleslavského florbalistu?

Předně: moc vám za to děkuji! Udělalo mi to obrovskou radost. Technology Florbal Mladá Boleslav jsem s bráchou sledovala a občas jsme si i o tom povídali. Když jsem se chodila dívat na bráchu, tak jsem i nějaké hráče poznala osobně. Mezi mé oblíbené hráče patří Jřií Curney a Radim Křenek.

Do charitativní aukce dresů se můžete zapojit tady.