Co se na konci stalo? Ovládl vás pocit, že už se nemůže nic stát?

To si nemyslím. Prostě jsme nebojovali. Půlku zápasu jsme hráli relativně dobře, ale v té druhé nás Tatran začal přehrávat, byl aktivní, rval se a my jsme čekali, co se stane. Bohužel, pak se to stalo…

Dlouho jste boleslavský tým držel svými zákroky.

Mně se chytalo dobře. Byl jsem od začátku připravený, navíc to bylo zápas po reprezentační pauze. V nároďáku je to ještě o trochu vyšší tempo, takže když se vrátíte do ligy, přenášíte si návyky s sebou. Možná mi to trochu pomohlo. Nějaké dobré zákroky tam byly, ale teď je to hodně hořký zápas. Dlouho jsem nebyl tak naštvaný a zklamaný jako dneska. Můžeme si za to sami, protože závěr jsme absolutně nezvládli.

Je to ponaučení do dalších těžkých zápasů?

Z každého utkání se dá vzít ponaučení. Víme, že nemůžeme být tak pasivní jako proti Tatranu. Musíme být aktivnější. Občas jsme byli zbrklí. A ve třetí třetině jako kdybychom nebyli na hřišti.

V neděli vás čeká doma Ostrava. Co očekáváte?

Oproti minulé sezoně se zlepšila, posílila o dobré kluky. Zase se začíná zvedat k těm výkonům jako pár let zpátky. Určitě to bude těžké, Ostrava nám nedá nic zadarmo. Musíme vstřebat ten Tatran a v neděli do toho půjdeme s čistou hlavou.