V obsáhlém rozhovoru mluví o celém průběhu sezony včetně čerstvého semifinálového vyřazení z play-off, o začlenění nováčků do týmu, o práci trenéra Jana Pazdery i možných pohybech v kádru pro příští ročník.

Nejdřív povězte: jaká byla tato sezona?

Podobně jako v těch minulých jsme dosáhli na medailová umístění - máme první bronz z elitní kategorie Czech Open, v Poháru České pojišťovny jsme nešťastně skončili druzí, v Tipsport Superlize jsme nezvládli semifinálovou sérii nejtěsnějším možným rozdílem o gól v sedmém zápase a jsme bronzoví. To je jeden pohled.

A ten další?

Vlastními ambicemi, svou ctižádostí, ale také ochotou tvrdě pracovat a koneckonců i sportovní kvalitou na sebe vytváříme velké nároky. Je potřeba na rovinu říct, že na nejvyšší cíle jsme nedosáhli. K jejich dosažení vedou jistě různé cesty a my jsme se vydali tou, o níž jsme přesvědčení, že je dlouhodobě správná. Stále patříme do absolutní české špičky. Potvrzujeme pozici lídrů; z pohledu zájmu veřejnosti, což je vidět na návštěvnosti; z pohledu kvality práce, jelikož naši hráči jsou v reprezentaci mužů i juniorů. Pracovali jsme během sezony usilovně, ale výsledek jsme chtěli lepší.

Od bronzu k bronzu. Sezona 2015/2016 začala třetí příčkou na mezinárodním Czech Open a na stejný výsledek Mladá Boleslav dosáhla i v Tipsport Superlize.

Prvním vrcholem sezony byl Pohár mistrů v Mladé Boleslavi. Jaký měl přínos?

Jde o velkou mezinárodní akci, která si vyžaduje náročnou a dlouhodobou organizaci, ale pak je sama o sobě krátká a rychle uplyne. Spolupořádat Pohár mistrů bylo náročné a sebralo nám to dost energie, ale úsilí jsme vynaložili ku prospěchu města. Lidé viděli špičkové výkony, nabídli jsme jim zážitek, akce byla hodnocená velmi pozitivně.

A ze sportovního pohledu?

Sportovní přínos je značný. Jde o jedinou oficiální platformu, kde může dojít ke konfrontaci špičkových klubů. Jsem přesvědčený, že pokud je v silách klubu přijmout takto velkou pořadatelskou výzvu, musí do toho jít - musí udělat vše proto, aby si tým mohl na turnaji zahrát a růst v nejsilnější možné konkurenci. V zápase s norskými mistry jsme si připsali historicky první mezinárodní mistrovské vítězství, obsadili jsme celkové páté místo. S odstupem času to hodnotím jako úspěch a krok vpřed.

Pohár mistrů. ŠKOENERGO Aréna, domov hokejistů BK Mladá Boleslav, se v říjnu 2015 na tři dny převlékla do barev Poháru mistrů.

V Poháru České pojišťovny se Mladá Boleslav potřetí v řadě propracovala až do finále. Jak zásadní byl finálový neúspěch pro další vývoj sezony?

Aby se tým dostal do pohárového finále, vždy musí vyřadit několik dobrých soupeřů. My jsme v semifinále otáčeli zápas s Chodovem, tedy týmem, který letos prokazuje nespornou kvalitu. Ve finále s Vítkovicemi jsme většinu doby tahali za delší konec, ale nakonec i s trochou smůly a souhrou okolností jsme zápas ztratili. Nemyslím si ale, že to mělo přímý vliv na to, jak se sezona vyvíjela dál. S ohledem na rozložení sil mezi budoucími semifinalisty nás mrzely ztráty bodů, které jsme nechali v závěru základní části na Bohemce a na Chodově, což nás stálo vítězství v základní části. Potýkali jsme se s hledáním optimální sestavy po návratech zraněných hráčů, zároveň přišla další zranění, což zkomplikovalo přípravu na klíčové období.

Jak jste vnímal semifinálovou sérii s Vítkovicemi?

Je potřeba uznat, že jsme narazili na soupeře, který hrál opravdu dobře. Vítkovice byly posílené čtvrtfinálovým postupem přes Tatran, s nímž už byly na pokraji vyřazení, ale zvládly to. My jsme po hladkém postupu přes Otrokovice do semifinálové série vstoupili úspěšně, ale cítili jsme, že Vítkovice udělaly během sezóny velký pokrok a že to bude náročná bitva. Zlomové bylo, že jsme nezvládli třetí zápas ve Vítkovicích, kde možná došlo k mírnému podcenění. Hrozně se to na nás podepsalo ve čtvrtém zápase - ztratili jsme sebevědomí. Postupně se série začala vyvíjet složitě - museli jsme hodně bojovat, soupeř hrál ve velké pohodě a navíc efektivně, žil své Nagano. Nakonec jsme vypětím všech sil dovedli semifinále do sedmého zápasu, který jsme o gól prohráli.

Boj do poslední vteřiny. Stejně jako byla vyrovnaná celá semifinálová série, napínavý byl i rozhodující, sedmý zápas.

V čem vidíte hlavní příčiny vyřazení?

Budeme si je muset vyhodnotit aspoň s malým odstupem. Teď bych řekl, že vynaložená dřina a upracovanost našeho výkonu nevedla k tomu, že bychom s lehkostí stříleli góly. Takticky a týmově jsme určitě nebyli připravení špatně, odhodlání bylo silné, musím však připustit, že individuální hráčské výkony kolísaly a těch spolehlivých nebylo dost, abychom nad výborně hrajícími Vítkovicemi získali výraznou herní převahu. Je potřeba si přiznat, že na hřišti nehraje nikdy jméno a minulost, ale pouze výkon v každém dalším střídání.

Je to pro vás nejbolestivější bronz?

Třetí místa, která jsme obsazovali v minulosti, kdy to pro nás bylo reálné maximum, nás naplňovala radostí. Tento bronz hodnotím podobně jako v sezoně 2013/2014, kdy jsme také ztratili dobře rozehranou semifinálovou sérii se soupeřem, kterého jsme měli přehrát. Ale v momentech, kdy se série lámala, jsme ho nepřehráli. Bronz má sportovní hodnotu, jsme třetí v nejvyšší soutěži, ale je to už pro nás málo. Chtěli jsme víc.

Před sezonou zvýšili konkurenci v týmu Jan Natov a Petr Krzyžanek. Splnili vaše očekávání?

Oba dva k nám přestoupili s dlouhodobou vizí, nepřišli na rok, ale už během první sezony se stali osobnostmi, které na hřišti měly významnou úlohu. Pro ně samotné je nepříjemné, že se nám nepovedlo dovést sezonu ke konci, který by nás naplnil radostí. Jsem však přesvědčený, že to jsou lidé, kteří nás dělají silnějšími a že jsou to správně vybraní lidé, kteří do týmu zapadli. Už po takto krátké době z nich cítím sepjetí s prostředím a loajalitu k naší organizaci. To je pro mě zásadní. Chtějí hrát za Boleslav a uvědomují si, že je to svým způsobem privilegium. A jsem si jistý, že jejich výkonnost bude v nadcházejících sezónách růst.

Posily. Jan Natov (uprostřed) a Petr Krzyžanek se ve své první boleslavské sezoně stali důležitými postavami týmu.

Novým mužem byl i trenér Jan Pazdera. Jste spokojený s jeho prací?

Honza odvedl za rok velký kus práce. Nebylo to pro něj vůbec jednoduché, protože naše prostředí je z pohledu nároků po všech stránkách jiné než prostředí, odkud přišel. Pro mě osobně je hodně občerstvující pracovat s člověkem, který má opravdu velký zápal pro florbal a cítím, že do týmu přináší pozitiva, která nejsou samozřejmá. Z pohledu odbornosti týmu hodně prospívá. Jsem také spokojený s tím, jak osobnostně zvládl svoji roli. Mrzí mě i za něj, že se nám nepovedlo postoupit do Superfinále, protože si myslím, že za intenzitu a kvalitu trenérské práce bychom si to zasloužili víc než dřív. Z toho vyplývá, že Honza u nás bude pokračovat i v příští sezoně.

Dokážete říct, jak výrazná bude obměna kádru?

Aktuálně se tím zabýváme. Máme v týmu hráče, u nichž je z důvodu jejich životní situace, věku, zdravotního stavu a s tím související výkonnosti a také perspektivy tato otázka na místě. Konkrétní momentálně mohu být u brankáře Jakuba Korába, s nímž jsme byli dopředu domluveni na jednosezonním působení. Potřebovali jsme od něj pomoc a bylo fajn mít v týmu člověka, o němž jsme nemuseli pochybovat. Za všechno mu patří poděkování.

Díky, Kubo! Jakub Koráb vypomohl Mladé Boleslavi, přestože už po minulé sezoně myslel na konec kariéry.

Nahradíte ho z vlastních zdrojů?

Nabízí se varianta, aby místo Jakuba Korába zaujal místo druhého gólmana náš odchovanec Dominik Pech, který nyní vychází z juniorské kategorie. Bude nás však muset přesvědčit - zejména stabilitou svojí práce a píle - že on je tím, z něhož se může stát špičkový brankář.

Kdy se tým začne připravovat na novou sezonu?

Čtyři naše hráče ještě čeká reprezentační turnaj ve Švýcarsku (více zde), ale zbývající část týmu nyní bude mít volno. Během května se začneme připravovat na další sezonu. Věřím, že v ní odvedeme práci ještě lépe a odvděčíme se všem, kteří nás podporují a kterým tudíž patří náš velký dík, ještě větší dávkou radosti.