Nikdy se neschovává za překážky. Jedině dřina vede k úspěchům. Pro Jiřího Boušku to platí na hřišti i v profesním životě. Díky jeho pozici, kterou ve vedení města zastával v posledních čtyřech letech, ho jako zásadového člověka s poctivým přístupem k práci znají nejen florbalisté a další sportovci, ale všichni obyvatelé Mladé Boleslavi.

Jak jste se k florbalu dostal?

Od čtyř let mě táta bral na hokej, takže jsem se učil bruslit a prošel všemi hokejovými třídami, ale v osmičce už pro mě začalo být na ledě nebezpečno. Ostatní kluci měli skoro dva metry, jenže já byl jinak fyzicky stavěný a dospělost mě chytla až později. Okolnosti mě tedy přinutily k hokejovému konci a přešel jsem k cyklistice. Po střední škole už se jí nemohl dál věnovat, protože jakmile netrénujete tři hodiny denně, nemáte šanci uspět. Hledal jsem další sportovní náplň, až jsem se přes kamarády dostal k florbalu.

A teď už jedenáctou sezonu úspěšně působíte v extralize…

Když si vzpomenu, jak jsme se v deseti lidech scházeli, aniž bychom pořádně věděli, co vlastně hrajeme, beru to jako malý zázrak. Jsem rád, že se nám v klubu daří držet krok s celkovým vývojem florbalu v Česku. V tomto roce jsme jako jediný středočeský oddíl získali statut sportovního centra mládeže, což nás posouvá ohromně dál. Navíc nově spouštíme předškolní přípravku pro děti od tří let a výkladní skříní je naše fantastické áčko, které patří mezi největší extraligové favority a chceme útočit na titul.

Velké chvíle jsou před vámi i v osobním životě, že?

S manželkou nás čeká další osudová meta, protože se nám v prosinci narodí druhé dítě. Musím poděkovat rodině, že je tak tolerantní k florbalu a fandí mi. Teď navíc působím jako náměstek primátora, takže nevím, co bude moje práce za dva týdny. Díky stálé pozici v automobilce Škoda Auto se však nemusím bát, že by se mi život nějak radikálně otočil.

Kde je lehčí bojovat? Na florbalovém hřišti, nebo v politice?

Určitě na hřišti. Za prvé je florbal je pro mě především koníčkem a za druhé tam znáte své protivníky a víte, co od koho čekat. Ve florbale mám navíc jistotu, že spoluhráči hrají opravdu se mnou. Na radnici nikdy nevíte, kdo vám přijde do kanceláře a začne mě nebo někoho jiného oblbovat.

Je rozdíl také v tom, že v AutoCont extralize jste druhý nejstarší hráč po brankáři Tatranu Tomáši Kafkovi, zatímco v politice patříte spíš mezi mladší?

Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykl, jak některé věci v politice fungují. Prostředí je zkrátka jiné, než ve kterém jsem předtím pracoval a zkušenosti se dají nasbírat jedině praxí. Minimálně první rok v roli náměstka pro mě byl hodně náročný.

Setkal jste se s tím, že někdo chtěl zneužít vaší „politické nezkušenosti“?

Spousta lidí se především snaží využít toho, že se po volbách mění část lidí na radnici. Hned zpočátku za mnou začali chodit lidé kvůli věcem, se kterými předchozí vedení města mělo nějaký problém. Mám pod sebou Odbor správy majetku města, do něhož patří i přidělování bytů a bytová politika. V těchto záležitostech – když někdo například nechce přijít o byt – je spousta lidí schopná lhát. Několikrát jsem se spálil v tom, že lidé přislíbili, že budou platit nájem a pracovat, ale nakonec to bylo opačně. Když někomu pomůžete a on nedodrží to co má (i když může), tak vás to hodně zamrzí. Těžko se ale rozlišují lidi, kteří vám lžou a kteří opravdu potřebují pomoci. Vyslechnul jsem si desítky životních příběhů a musím říci, že některých lidí mi bylo a je opravdu líto a jsou dny kdy se mi moc dobře nespí.

Pomáhá vám právě v těchto záležitostech florbal? Na tréninku určitě můžete alespoň na chvíli zapomenout na problémy z práce.

Je to tak. Podobně jsem to měl, už když jsem jezdil na kole. Na cestě mezi Bakovem a Mnichovým Hradištěm už jsem měl vždycky hlavu prázdnou. Stejně to funguje i s florbalem. Dost často chodím trénovat rovnou po práci, a pak už můžu jít domů s vyčištěnou hlavou. Nevím, jak bych to zvládal bez sportu.

V kabině je politika tabu?

Tam nic na tohle téma neřešíme. Občas někdo prohodí, že bychom ve sportovní hale mohli udělat lepší sprchy nebo vyměnit sedačky, ale to je všechno. Maximálně si kluci dělají srandu, že mi to sluší na billboardech, ale to je v pohodě.

Co vás těší za předchozí čtyři roky v roli náměstka?

Mám blízko ke sportu a volnočasovým aktivitám, takže mám hroznou radost z výstavby druhé sportovní haly. Do jisté míry je to moje zásluha, protože vidím do problematiky sportu a děkuji ostatním, že po mé argumentaci souhlasili. Také jsem hodně rád za dokončení lesoparku Štěpánka, z čehož jsem měl velký strach. Dlouho jsem v té lokalitě bydlel, na Štěpánku jsem chodil běhat a nechtěl jsem, aby se z ní stalo nějaké obludárium. Myslím, že se zásah povedl. Hodně mě těší i menší projekty jako venkovní posilovny, dětská hřiště a cyklostezky.

Na kterých pilířích by měly stát příští čtyři roky?

Je potřeba dokončit velké investice, jako je krytý bazén a sportovní hala. Samozřejmě se musí dobře hospodařit a využívat dotace, které zaplatí většinu programů z 85 procent. Asi všichni cítí, že je ve městě problém s nejednotným systémem parkování a nedostatečnými plochami pro auta. Je potřeba je rozšiřovat, ale ne na úkor zeleně. Pracujeme na tom, aby zelené město mělo jednotnou koncepci.

Mimochodem, kdy bude hotová druhá sportovní hala u 5. ZŠ?

Koncem února by mělo být hotovo, ale záleží na tom, kdy začne zima. Pokud brzo, mohl by to být problém. Pokud začne mrznout až na přelomu prosince a ledna, mělo by to být v pohodě, protože tou dobou už bude stát hala a bude se pracovat uvnitř.

Zatímco před čtyřmi lety jste kandidoval za Volbu pro Mladou Boleslav, letos strana vystupuje v uskupení s ANO 2011. Proč?

Po zkušenostech, o kterých jsem mluvil v průběhu rozhovoru, jsem vycítil, že je dobré mít zázemí větší politické strany. Vzhledem k tomu, že se na scéně objevilo hnutí ANO 2011, které mi do jisté míry hodně připomíná to naše v Mladé Boleslavi, spojili jsme se. Řekl bych, že máme na kandidátce kvalitní lidi a propojujeme se se jménem hnutí, které působí na celorepublikové scéně. Přišlo nám to přirozené, protože chceme co nejvíce uspět ve prospěch Mladé Boleslavi.