Starší z bratrů Chroustů se postaral o své osobní jubileum na začátku druhé třetiny v oslabení.

Pro vás trochu netypický gól, ne?

To je pravda. Za svou kariéru - co si pamatuju - jsem byl v začátcích spíš takový ten doklepávač. Až postupem času jsem si šance trochu začal vytvářet i sám. Tenhle gól v oslabení, to byla rarita.

Gólmana Weissgärbera znáte z minulosti z Vinohrad. Věděl jste v úniku, jak na něj?

Když jsem běžel, tak se mi v hlavě motalo hrozně moc řešení. Jsem rád, že jsem v půlce toho běhu vymazal skoro všechny varianty. Zůstaly mi tam jen dvě - chtěl jsem naznačit do bekhendu a stáhnout míček do forhendu, nebo z něj rovnou vystřelit. Nakonec to byla ta druhá možnost a dopadlo to.

Co ta nejistota okolo stého gólu?

Před zápasem mi někdo psal, že mi zbývá jeden gól do stovky. Chtěl jsem si to ověřit, jestli je to pravda, ale nebyl jsem si stoprocentně jistý, protože nikde není napsaný aktuální počet. Nechtěl jsem brát kalkulačku, abych to dopočítával. Doufal jsem, že jsem si vzal ten správný balonek. (úsměv)

Ale jinak se Boleslavi v Ústí moc nedařilo, že?

Bylo to z naší strany hodně špatné. Myslím si. že na začátku jsme v hlavách vůbec neměli nastavené, že soupeř - i když je poslední v tabulce - nám to stejně neodevzdá jen tak. Nemůžeme si myslet, že každý se z nás v uvozovkách podělá. Po euforii z postupu přes Bohemku v poháru je dobře, že jsme rychle vystřízlivěli. Musíme si to uvědomit před každým zápasem a jít s pokorou hned do dalšího kola, ve kterém hrajeme opět se soupeřem ze spodní části tabulky.