Jak se díváte na juniorskou sezonu 2015/2016?

Jsem poměrně zklamaný, jak skončila. Po velmi dobrém začátku, kdy jsme čerpali z výborné práce v letní přípravě, výborné docházky na tréninky a chtíče kluků, skončila sezona trpkým koncem, ve kterém v některých momentech u některých hráčů dostávaly přednost jiné zájmy než florbal.

Co jste říkal na to, že Boleslav poměrně nečekaně narazila ve čtvrtfinále play-off na Tatran Střešovice?

Byl jsem z toho překvapený. Z našeho pohledu byl Tatran nejhorší možnou variantou. Rozdíl mezi námi a Tatranem byl v hráčích, kteří mají zkušenosti s Tipsport Superligou. Většinu gólů dali tito kluci, vždy bylo patrné, když naskočili na hřiště.

Považujete za dobrou zkušenost, že boleslavští hráči ve třech zápasech měli šanci poměřit síly i se superligovými hráči Benešem či Němečkem?

Upřímně, nemyslím si, že je to velká zkušenost. Zmínění kluci jsou talenti, ale určitě ne hotoví hráči. Pro naše juniory musí být zkušeností trénovat s Jelínkem, Curneyem, Novotným a dalšími. Musí sledovat, co dělá Curney po tréninku - kolik si přidává. Dívat se na hru Jirky Boušky - jak nevynechá žádný souboj a v obraně je vždy první. To jsou poznatky, kterých si naši junioři musí všímat.

Bylo v boleslavských silách, aby série byla dramatičtější? Například čtyřzápasová?

Určitě bylo, ale neměli jsme moc široký tým, a pokud se někomu nedařilo, variant, jak mu pomoct, bylo dost málo. Celou dobu jsme se snažili kluky hecovat, podporovat, ale psychika a tíha okamžiku byla silnější.

Byla sezona 2015/2016 přínosná i pro vás jako trenéra?

Rozhodně ano. S Tomášem Novákem jsme mezi sebou vytvořili velice dobré pouto. Jsem moc rád, že mohu v tomto klubu trénovat. Jsou to pro mě krásné momenty a zážitky. Stále jsem trenérský benjamínek, peru se s emocemi, analyzuji každý svůj krok, zápasovou aktivitu a snažím se zlepšovat. Určitě mi potrvá ještě dlouhá léta, než se dostanu na úroveň, kde bych chtěl být, ale moc se na tu cestu těším. Je to pro mě výzva. Navíc, pokud v klubu máte manažera jako je Tomáš Pacák, tak je to velká radost.

Co udělá s juniorským týmem konec hráčů ročníku 1997?

Tento ročník jsme neměli moc početný. Brankář Dominik Pech byl výraznou osobou našeho týmu a určitě bude těžké ho nahradit. Ale je tady i Tomáš Fiala, který musí ukázat své kvality a snahu bojovat výhledově o místo v mužském áčku. Navíc řešíme i další gólmany, kteří by mohli přijít.

Vidíte potenciál v tom, že většina týmu zůstane pohromadě?

Ano, potenciál máme - hlavně v ročníku 2001. Pokud tito kluci odvedou dobrou práci v letní přípravě, je dost pravděpodobné, že dostanou prostor i v zápasech. Chceme posílit tým. Už teď je téměř jisté, že přijde Pavel Sládeček (ročník 2000), který má dle mého názoru velký potenciál probojovat se v budoucnu do mužského áčka. Řešíme i další hráče, ale víc prozrazovat nebudu. Pokud všechno vyjde, budeme mít k dispozici okolo 24 hráčů ročníků 1998-2001. Jen pro porovnání: letos jsme pracovali sotva s 15 hráči. Budeme silní.

Máte představu, kam v příští sezoně posunete práci s juniorským týmem?

Ano, už mám připravený plán na novou sezonu, který budu konzultovat s generálním manažerem Tomášem Pacákem i trenérem áčka Janem Pazderou. Musíme si stanovit dlouhodobé vize a cíle, podle kterých budeme pracovat s naší mládeží. Rád bych viděl co nejvíce našich mlaďochů v mužském týmu, protože tam se nejlépe nabírají zkušenosti. Máme nejlepšího českého obránce i nejlepšího útočníka a od nich se mladí hráči musí učit. Letos jsme se hodně zaměřili na individuální rozvoj hráčů v mladších ročnících. V další sezoně se budeme více věnovat taktice. Už teď se na nový ročník těšíme.